Cítíte sílu těchto slov? Cítíte tu energii?
Dnes je však chci doplnit. Jinak by byl jakýkoliv úspěch dlouhodobě neudržitelný.
Co tím myslím? Na to Vám nejlépe odpoví báseň od Davida Weatherforda. Tu můžete najít v knize Timothy Ferrisse 4 hodinový pracovní týden.
Pozoroval jsi někdy děti na kolotoči?
Naslouchal kapkám deště padajícím na zem?
Sledoval nevyzpytatelný let motýla?
Obdivoval slunce nořící se do temnoty noci?
Zpomal.
Tančíš příliš rychle.
Čas pádí.
Hudba nebude znít věčně.
Spěcháš bez přemýšlení každý den?
Slyšíš odpověď na své Jak se máš?
Den končí a jdeš spát.
Honí se ti hlavou co všechno musíš udělat?
Zpomal.
Tančíš příliš rychle.
Čas pádí.
Hudba nebude znít věčně.
Říkáš dětem
Zítra.
A nevidíš jejich smutek.
Nemáš čas udržet přátelství.
Nemáš čas říci Jak se máš?
Zpomal.
Tančíš příliš rychle.
Čas pádí.
Hudba nebude znít věčně.
Spěcháš, abys někde byl,
a nenalézáš radost z cesty,
po níž jdeš.
Spěcháš a bojíš se
a zahazuješ ten nerozbalený dar.
Život není závod.
Nespěchej a zpomal.
Naslouchej, dokud hudba zní.
Autoři: Peter Urbanec a Josef Cvrček
Moc děkuji,už se ten spěch začal podepisovat na zdraví.
Niekedy si to treba vsetko pripomenut , precitnut vratit sa a zas ist vpred ale trosku inak doba nas pohlcuje tak, ze si neuvedomujem co vsetko nezmyselne robim okrem toho co vlastne poriadne nerobim lebo robim nezmysly nepodstatne k zivotu..
Už dávno vím,že je to pravda.Jen jsem nenašla cestu ,jak této harmonie dosáhnout.Má duše stůně.
tato pravda pravdoucí se mi promítala v hlavě , když jsem po infarktu ležela na JIP. Krásné je žít………Milan Chladil svého času zpíval.
Marie
….gratuluji a sourezonuji 😀 Je v tom kus uvědomění si sám sebe. Mít se rád není sobectví, mít se rád je výhoda. Lidský život je příliš krátký na to, aby jste ztrácel čas honbou za pokladem, který je pouze relativní a příliš imaginární. Pro mnohé je tím pokladem bohatství a blahobyt. Právě tyto relikvie jsou však imaginární, protože pokud pridáme dvě malá slůvka vznikne „bohatsví duše“ a „blahobyt lásky“. A to jsou ty pravé poklady…….a proto jsem dvě firmy, které jsem vedl a vlastnil předal těm, kteří mají potřebu se ještě hnát za imaginárním pokladem a dal se na cestu energetické nezávislosti a života bez sítí. Přeji vám všem ten krásný pocit, to uvolnění……. http://www.zijemebezsiti.cz
Úžasný komentár a veľmi pravdivý, Hlavne to „bohatstvo duše“ a „blahobyt lásky“ si budem pamätať.
Díky za poslání inspirující myšlenky. Je dobré se zastavit, uvědomit si svoje hodnoty a začít zpomalovat. Práce není zajíc, neuteče…
Přeji hezký den.
Dobrý deň, naozaj je treba stanoviť si priority,,,,rodina, zdravie, šťastie, spokojnosť,.., ale to všetko si človek väčšinou uvedomí, až keď ich stratí….
Ja som začala aspoň,, dánskym modelom,, víkend je len môj , mojej rodiny, priateľov…a začína v piatok o 15.00
Ďakujem za krásne myšlienky, ich silu som už pocítila na vlastnej koži. Ale niekedy nájsť to správne tempo je náročné. Prajem krásny deň.
Kedysi som makal 20hodin denne. Niekolko rokov. Skoncil som bezvladne lezat nahy jedno rano pri toalete. V nemocnici nevedeli, co mi je. Dva tyzdne som iba pil tekutiny, lezal v uplnej tme a muselo byt absolutne ticho. Uplne som vyhorel. Po tejto skusenosti som prijal postupne par sikovnych ludi, naucil ich pracovnym procesom a takmer vsetku svoju pracu delegoval medzi nich. Proste som si kupil cas. Cas , zdravie a spokojna rodina je to najdrahsie a najcenejsie, co na tomto svete mame. Pre mna to nie je iba fraza. Pracujem minimalne, venujem sa tomu co ma bavi. Penazi mam samozrejme menej ( svojich ludi platim maximalne , ako sa da), ale mam viac casu, zdravia a spokojnosti v rodine. Do hrobu si nikto majetok nevezme, a myslim, ze iba spravne minute peniaze maju hodnotu. Tie na uctoch v bankach a akciach su iba hlupe cisla. Predstavte si seba na smrtelnej posteli, zrobeneho a zniceneho ale s milionovym bankovym kontom. Urcite budete odchadzat nasraty a nespokojny,, nezmiereny.
Marku,
zajímalo by mě, jestli jste těch 20 hod denně pracoval s chutí, nebo z nutnosti. Domnívám se, že s chutí, s nadšením se dá „pracovat“ taky dlouho. Ale musí tam být zaujetí tím procesem, tou činností, ne jen výsledkem.
Přeji Vám to přeprogramování, i když bylo vynucené, a také pevné zdraví.
Jiří
Jirko,
najskor Vam dakujem za reakciu.
Tazka otazka.
Ked budujete z nuly svoju buducnost, je praca nutnost, aj ked trva 20 hodin a zaroven, aby vas neodviezli do spitalu hned po roku, musite si v praci najst aj zalubenie, uspokojenie a povzbudenie z kazdeho sebamensieho uspechu a samozrejme si prisposobit okolie, manzelku a rodinu. Co Vas bude tesit z kopy penazi, ked vam pokulhava alebo sa rozseka rodinna spokojnost a laska. Ja som predtym, nez nastalo toto moje obdobie padol financne na dno. Prisiel som o vsetky svoje aj pozicane peniaze pri obchodovani na Sibiri. Musel som zacat znova. Rychle obchody na vyrovnanie dlhov a potom znova budovanie vlastnej biznis identity. Dnes pracujem na viacerych projektoch, ale pracu si zadelujem a davkujem tak, aby zdravie a rodina boli v poriadku. Skuste si zodpovedat na otazku, preco clovek vlastne pracuje? Urcite to nebude odpoved na jedno slovo, ked to premyslite do hlbky. A prave vsetky odpovede ku ktorym sa dostanete, treba spravne vybalancovat, aby to cele davalo v zivote zmysel. Dakujem za prianie zdravia a vam prajem zdravie, stastie, lasku a spokojnost v zivote.
Marek
Naozaj, pridávam sa k ostatným a súhlasím so všetkým , čo ste napísali. Žijeme uponáhľaný život , často nám unikajú podstatné veci. Je to pravda, treba spomaliť a vychutnať si aj krásy života, krásu svojho okolia, oddýchnuť si v náručí prírody………
Krásné připomenutí.. Děkuji 🙂 Nicméně – citovaný Tim Ferris to má na vlastní kůži zažité a dobře promyšlené. Popisuje v knížce nejprve scény svého naprostého pracovního vytížení. Teprve po zážitcích stresu a přetížení se odhodlal ke změně. Zautomatizoval svoje obchodní aktivity, uvolnil si ruce a začal cestovat a žít s větší volností. Takže pozor – není to tak, že by pracoval jen 4,5 hodiny týdně, zbytek má nastavený tak, že za něho pracují technologie. Což je velmi chytré a inspirující.
Mnohokrát děkuji, někdy je potřeba zpomalit, vzpomněla jsem si na Jana Čarka – Jen mít oči k vidění…